New Orleans má tisíc tváří.
První tvář ukáže při příjezdu ze severu, když se v délce několika mil projíždí přes Lake Pontchartrain. V našem deštivém příjezdu s blikající ručičkou signalizující nedostatek benzínu v autě, s plnými močovými měchýři a v okolí jen voda...voda...voda, to byl silný zážitek.
Další tvář je plná mrakodrapů, nadjezdů a podjezdů, kongresových center, Superdomů apod...taková americká tvář...
Zcela něco jiného je French Quarter, z většiny postavená za španělské! nadvlády koncem 18. století, která představuje takovou malou Evropu ve Spojených státech. Úzké uličky, specifické kované zábradlí, malé obchůdky, kavárničky, lidi na ulici!! (jak atypické tady v Houstonu)...
Co nás ale překvapilo ještě víc, byla informace, že 2. nejnebezpečnější lokalitou (hned po Bourbon street) jsou, světe div se, mírumilovné a krásné místní hřbitovy ve vyhlášené Garden District - čtvrti plné luxusních obrovských sídel s obrovskými zahradami, obrovskými auty a obrovskými stromy...
Rozhodli jsme se prozkoumat i oblasti, kde zasáhla Katrina. To je ta nejsmutnější část New Orleans...tichá, ponurá, osamocená...NA PRODEJ... Velká část domů drží pohromadě jen silou vůle, některé lidé strhli a snaží se prodat pod cenou pozemek. Cena za m2 nepřesáhne 200USD. Ti, co se rozhodli zůstat, ještě teď bydlí vedle svého domu v přívěsu a opravují a opravují...
Poslední a neméně zajímavá tvář je okolí New Orleans a Mississippi river s tzv. River Road, na které jsou původní plantáže - v Louisianě převážně na cukrovou třtinu, severněji i bavlníkové. Obrovská sídla s čelními sloupy, aleje 400 letých dubů, španělský mech... jen to dusno, které v lednu chybí (naštěstí), kazí tu správnou koloniální představu...

Žádné komentáře:
Okomentovat