Člověku někdy ani nedochází, na co je zvyklý, dokud o to nepřijde. Mě tady chybí denní světlo a pouliční život. Počínaje nulovým výhledem z pokoje, přes ranní výlet napříč chodbami několika nemocnic až po celodenní pobyt na pracovišti. Žádná okna, jen zářivky. Odpoledne člověk zase proběhne chodbou do ubytovny. V sobotu jsem se šla projít po okolí. Občůrat rohy... V 10 ráno!!! a měla jsem divnej pocit, nemluvě o tom, že jsem byla za exota. Za cca hodinovou procházku jsem potkala asi 4 auta, 6 dělníků na stavbě, 2 bezdomovce, 1 joggera na okraji Hermann Parku a 3 veverky, možná se vzteklinou. Odpoledne jsme se dopustily výletu do Hermann Parku, který jsme málem nedokončily. Kromě oplácaných dětí na hřišti jsme potkaly lehce přítulnou veverku, mírně agresivní bernešku a nepříjemně přítulného asi-bezdomovce na procházce, který si nás chtěl očuchat...?! Pohyb je tu možný a asi jediný bezpečný autem. Dr. Klíma nás vyvezl do Downtown, kde bylo ale mrtvo. Dnes to jeden rezident okomentoval slovy: "...no a kdo by byl v sobotu Downtown, tam se jezdí pracovat..." Ale tady není nikdo ani jinde...
Všichni jsou zalezlí asi ve svých loftech v mrakodrapech a nebo naopak ve svých brick housech se zahrádkou. Větší koncentraci osob se nám podařilo potkat pouze v nákupním centru The Galleria...opět bez denního světla. Jak já se těším na procházku Prahou!!!
0 komentářů:
Okomentovat