Tak můžu zrevidovat a zhodnotit stáž v St. Luke's - po počátečním rozkoukání, jak to tam chodí (včetně vymámení rozpisů seminářů a přednášek jednak pro University of Texas, tak i pro Methodist hospital a jiné...) jsem se mohla zapojit do "pozorování" provozu - začla jsem na přikrajovně a frozens, kde si člověk osvědčil, že jsou tady (někdy až přehnaně) pečliví, co se týče popisu a makroskopického zpracování. To samé platí ale i o histologické laborce, která tady běží na noční provoz a laborantky chodí do práce podle toho, kdy se vypne autotechnikon s různými materiály, aby mohly začít dělat bloky a krájet preparáty. Preparáty tady mají neskutečně pěkné, většinou je někdo zkontroluje před předáním lékařovi, zda tam nejsou přehyby, je to správně obarvené a tak. Lékař dostává preparáty z makra zpracovaného předchozí den, cca v 8:30 - a předpokládá se, že odpo bude mít dg - včetně imuna, které tady s deadline v 10:30 dělají na tzv. zkrácený proces a imuno je v 16:00 ready k odečtení.
Já jsem si den rozdělila na ranní konference - nejlepší byly Unknowns v Methodistu - na ty chodím v pondělí i teď. Pak jsem podle nálady šla buď na frozens nebo do "své" kanceláře prohlížet si slidy na mikroskop - kromě hemato jsem byla zásobena i běznými, ale zajímavými případy a hlavně jsem si řekla o výukovou sadu měkkotkáňových tumorů a trávila jsem odpoledne mezi vřetenitými, epiteloidními a hvězdicovitými buňkami :-)
Obědvat se tady dá na různých poledních konferencích - nejlepší jídlo mají na CityWideHeme Conference (bohužel jen 1x týdně), tématicky nejlepší ale většinou byli polední TumorBoards - plicní a melanoma group.
3x týdně nás pak odpoledne proháněl u multi-headu dr. Connelly, jehož slide conference byla značný brainstorming. Musím přiznat, že američtí rezidenti jsou nesnesitelně protivní s tím, jak dokáží vyjmenovat kritéria pro všechno a dif. dg. mají od A-Z (jak) z Rosaie, ale (!) občas se jim to v hlavičce nepropojí a nepoznají popisovanou jednotku, i když o ní zrovna mluví... :-)
Pozitiva tohoto pobytu - volnost pohybu, nepřeberné množství přednášek, vlastní mikroskop a počítač...
Negativa tohoto pobytu - občasná ignorace opakovaných žádostí o jakýkoliv případ ke shlédnutí...
První týden v MD Anderson Cancer Center byl pod opět pod heslem o co si člověk neřekne, to nemá, ale když si řekne, tak to má - takže už mám mikroskop (Dr. Manning ho ukradl z hematologické laboratoře), mám i heslo na počítač (drze jsem si o něj řekla místní administrativní slečně, která je velmi zmatená, ale ochotně plní různé požadavky). Místní lymfomaniačtí fellows jsou zvláštní sebranka - 3x "real" american, 2x china - american green card, 1x 6 měsíční fellow-visitor - china, 1x roční fellow Spain a Sameer (ale ne ten z Kobry 11). Dospělí hematopatologové (attendings) jsou tady taky dost namixovaní - Venezuela, Peru, China, Rusko... USA je v menšině :-)
Provoz je tu neskutečný - mají služby rozdělené na interní/externí lymfomy/leukémie/dřeně a k tomu ještě flow cytometry a další... Kdyby měl ělověk stihnout všechny provozy, tak by se musel minimálně rozčtvrtit... Vzhledem k tomu, že bych se ráda vrátila vcelku, tak začínám přednáškou (jednu teď připravuju - 45 minut, téma z WHO - AML s multilineage dysplasia a therapy related AML/MDS...hahaha). Pak se většinou přidám k někomu, kdo jde odečítat vnitřní případy a nebo si indiividuálně prohlížíme konzultace, které se pak u multiheadu odečítají... Nejvíc brainstorming je tady asi odpolední Unknowns konference v pátek - se samotným šéfem HemePath, který dokáže člověku dokázat, že je úúúúplně maličký :-)
Heslo týdne:
Children are more important than people.
Žádné komentáře:
Okomentovat